Christian Horner před vedením stáje Red Bull

Rodák z Leamingtonu ve Velké Británii začínal jako automobilový závodník. V tomto směru se tedy nijak neliší od krajana Olivera Oakese, jehož kariéra u Alpine F1 ovšem měla jepičí život. Sám Christian Horner prošel domácími šampionáty Formule Renault, F3 i F3000 (někdy označovaná jako britská F2). Aby si usnadnil kariéru, založil s otcem Garym závodní stáj Arden International. Za ni odjel celý ročník 1997 mezinárodního mistrovství F3000. Ve stejné sérii pokračoval i následující sezonu.

Za přerod z Christiana Hornera závodníka do Christiana Hornera manažera vlastně může rodinný přítel David Richards. Někdejšího šéfa týmů Benetton a B.A.R. ve Formuli 1 či zakladatele společnosti Prodrive oslovil v zimě 1998 ruský Lukoil. Ropný gigant chtěl vstoupit coby sponzor do motorsportu a Richards to měl zařídit.

Vzhledem k tomu, že přihlášky do F3000 byly omezeny, dohodl se britský podnikatel s Hornerem, že Prodrive převezme 50% podíl v Ardenu výměnou za to, že se Christian stane manažerem týmu. Na konci roku 1999 Richards prodal podíl v Prodrive společnosti Apax Partners. Ta však nechtěla ve F3000 pokračovat. Christian Horner proto uplatnil opci na zpětný odkup podílu společnosti Prodrive. Arden International pak vládl závěrečným letům F3000. Mistrovský titul s ním vybojoval Björn Wirdheim (2003) i pozdější pilot F1 Vitantonio Liuzzi (2004). Za Christianovu stáj závodil roku 2002 také český jezdec Tomáš Enge. Liberečan s ní nasbíral tři výhry a celkově obsadil bronzovou příčku.

Šéfem týmu Red Bull od začátku účinkování ve F1

Během působení Ardenu ve F3000 patřil mezi Hornerovi konkurenty také Helmut Marko se svou stájí RSM Marko. Tu mezi lety 1999-2003 nasazoval pod jménem titulárního sponzora jako Red Bull Junior Team. Když se rozhodl rakouský výrobce energy drinků vstoupit coby závodní tým do královny motorsportu, působil v roli poradce právě Marko a do vedení stáje byl dosazen Christian Horner.

Angličan za dvě dekády s „rudými býky“ dosáhl impozantních úspěchů. Po pomalejším rozjezdu přišly první úspěchy se Sebastianem Vettelem, kterého Red Bull přetáhl automobilce BMW. Německý jezdec pro výrobce energetických nápojů poprvé vyhrál na Monze roku 2008. Celkem paradoxně se tak stalo v béčkové stáji Toro Rosso (dnes Racing Bulls). S hlavním týmem pak ale čtyřikrát v řadě ovládl celý šampionát (2010-2013). Tuto dominanci narušil až Mercedes, jenž dokonale využil přechod do hybridní éry pohonných jednotek. Díky ní se pilot stuttgartské značky Lewis Hamilton dotáhl v počtu mistrovských titulů na Michaela Schumachera.

Žezlo vládce znovu převzal Red Bull kontroverzní Velkou cenou Abú Zabí 2021. Závod v arabském emirátu i titul v celém šampionátu F1 vyhrál nizozemský jezdec Max Verstappen. A stal se novou hvězdou rakouské stáje. K triumfu ze sezony 2021 přidal další tři (2022, 2023, 2024). Šanci obhájit titul má také letos, byť není příliš velká.

Nástupcem Hornera Laurent Mekies

Odchod Christiana Hornera z vedení stáje vyvolal domino efekt. Jeho náhradníkem se ještě ten samý den stal Laurent Mekies, dosud šéf týmu Racing Bulls. Dnes 48letý Francouz po studiích na ESTACA nastoupil do společnosti Asiatech. Za tou stál zkušený konstruktér Enrique Scalabroni. Argentinec začínal evropskou kariéru u italské Dallary a dále pracoval pro stáje Formule 1 Williams, Ferrari nebo Lotus.

Asiatech v té době úzce spolupracovat s ekipou Philippa Sinaulta Signature ve francouzské F3. Jednalo se partnerství na technologické bázi, které dnes známe například mezi Toyotou a Haasem ve F1. Když Scalabroniho organizace začala dodávat motory Arrowsu, dostal se Laurent Mekies do F1. Zde pokračoval u Minardi poté, co přešel Asiatech k Gian Carlově squadře.

V roce 2006 koupil tým z Faenzy Red Bull a přejmenoval ho na Toro Rosso. S béčkem „rudých býků“ zůstal Francouz dlouhých devět let. Následně pracoval několik roků pro FIA a má za sebou také zkušenosti u Ferrari, kde začínal v roli sportovního ředitele. Po odchodu Franze Tosta z Toro Rosso (v té době oficiálně přejmenovaném na AlphaTauri) zaujal loni jeho místo šéfa stáje. Stejnou úlohu zastával i v letošním roce, přestože se tým znovu přejmenoval. Tentokrát na Racing Bulls.

Na Mekiesovu pozici pak povýšil britský inženýr Alan Permane, který od loňska pracoval pro Racing Bulls jako závodní ředitel. Jeho kariéra ve F1 je silně spjata s Enstone. V tomto sídle sbíral první zkušenosti s Benettonem. A přežil zde všechny vlastníky stájí i změny názvů. Od Renaultu přes Lotus až po Alpine. Slavil tak mistrovské tituly Michaela Schumachera i Fernanda Alonsa. Po restrukturalizaci Alpinu však začátkem července 2023 odešel a před svým příchodem do Racing Bulls strávil několik měsíců mimo F1.

Článek Red Bull prochází personálním zemětřesením se nejdříve objevil na Pitstop007.

Odkud se vzal PHM Racing?

PHM Racing založil na sklonku roku 2021 Paul Hanno Müller, když koupil aktiva týmu Mücke Motorsport. Peter Mücke se rozhodl po dlouhých třiadvaceti letech rozpustit svůj program monopostů. Nyní se věnuje jen domácím šampionátům Grand Turisma a Prototypům. Díky tomu si Müller, jehož iniciály tvoří název nové organizace, přivedl řadu zkušených pracovníků. Jeho PHM Racing ovšem poutá pozornost z úplně jiného důvodu. Funguje totiž jako nezisková organizace. Příjmy pak reinvestuje do dlouhodobého rozvoje svých závodníků a zaměstnanců. Německý majitel si to může dovolit.

Paul Müller se v mládí věnoval automobilovým závodům a snil o kariéře profesionálního závodníka. Brzy však vystřízlivěl, když zjistil, jak finančně náročné formule ve skutečnosti jsou. Pověsil tedy závodní helmu na hřebík a vrhnul se do studia. Na Univerzitě Ernsta Moritze-Arndta v Greifswaldu vystudoval fyziku a v třiadvaceti letech začal podnikat. Jeho firma na vývoj mobilních aplikací sklidila velký úspěch. Proto v následujících letech vybudoval další dvě společnosti (všechny se zaměřením na IT).

Před třemi roky pak tu největší, Adjust, prodal za více než miliardu eur. A s penězi v kapse se vrátil ke své staré lásce. Spojil síly s bývalým závodníkem Rolandem Rehfeldem, který zastává funkci manažera. Svoji stáj od začátku koncipoval tak, aby jezdci za závodění nic neplatili. Taková situace je přitom ve světě juniorských formulí zcela neslýchaná. Jediná série, jež fungovala na podobném principu, ženská formule W-Series, měla jepičí život.

Začátky v monopostech

Do své první sezony v roce 2022 vstoupil PHM Racing uprostřed ledna. V zimním šampionátu F4 Spojených arabských emirátů závodil trojlístek jezdců Nikita Bedrin, Jonas Ried a Taylor Barnard. A právě posledně zmíněný rodák z britského Norwiche získal pro novou stáj historicky první vítězství. Ovládl čtvrtý závod úvodního podniku na Yas Marina Circuit. Pro hlavní sezonu zvolil Müller německé a italské mistrovství F4. Úspěšnější byl na domácí půdě, kde jeho stáj obsadila druhé místo v konečné klasifikaci. Taylor Barnad si pak odnesl titul vicemistra.

Rozšíření aktivit PHM Racing

Posilněn těmito úspěchy, rozšířil Paul Müller minulý rok pole působnosti o Regionální formuli Středního východu. PHM Racing se též mihl v nově založených šampionátech Euro 4 a F4 CEZ. Zejména u středoevropské F4 je škoda, že startoval pouze na Red Bull Ringu. Pilot německé stáje James Egozi vyhrál oba závody, a mohl tak být během celé sezony, jež zahrnovala i podnik v Mostě a Brně, vyrovnaným soupeřem závodníkům stáje Jenzer Motorsport.

Do F2 s Charouzem

Zároveň Müller od začátku počítal s tím, že umožní mladým jezdcům závodění ve všech oficiálních kategoriích, které směřují do Formule 1. Logicky tak zacílil i na F3 a F2. Pro tyto účely se spojil s českým týmem Antonína Charouze. Na základě partnerství s českým podnikatelem startovala jeho organizace v roce 2023 pod názvem PHM Racing by Charouz. Spolupráce fungovala na bázi, kdy německá ekipa vlastnila veškeré vybavení včetně vozů, ale obě stáje řídili Češi ze základny Charouz Racing System v Žebráku u Prahy. Důvod byl prostý. Charouz měl na rozdíl od Němců několikaleté zkušenosti a know-how s provozováním týmu v těchto kategoriích.

Volba pilotů pro Formuli 2 byla taktéž v režii Čechů, neboť dvojici Roy Nissany-Brad Benavides podepsali ještě před prodejem stáje. Izraelský veterán závodil za českou ekipu už v roce 2016. Tehdy ovšem pod označením Lotus ve Formuli Renault 3.5. Série F2 se pravidelně účastnil od roku 2020. Američan Benavides pak přestoupil do PHM Racing by Charouz z Carlinu, kde absolvoval sezonu ve F3.

Nicméně tato jezdecká sestava úspěch nepřinesla. Ani jeden z pilotů nedosáhl na body. Především dvaadvacetiletý rodák z Floridy podával nepřesvědčivé výkony. Z tohoto důvodu se v devátém podniku na maďarském Hungaroringu s česko–německou stájí svezl naposledy. Za jeho chabé výsledky pravděpodobně mohla jistá nepřipravenost. V kuloárech se totiž hned objevily zvěsti, že do formule 2 přišel příliš brzy.

Do jeho sedačky usedl o rok mladší Brit Joshua „Josh“ Mason, jenž přestoupil z EuroFormule. Hrozivou nulu na kontě se tím však smazat nepodařilo. Müller tak bez většího překvapení ukončil s Charouzem spolupráci. Do posledního kola v Abú Zabí už startoval tým pouze jako PMH Racing.

S Čechy i ve F3

Oproti tomu sestavu do F3 si už Němec vybíral sám. Vsadil přitom na krajanku Sophii Flörsch, Brazilce Roberta Fariu a Poláka Piotra Wiśnickiho, kterého později vystřídali jezdci z britské GB3 McKenzy Cresswell a Michael Shin. Těžko soudit, zda Müller angažoval třiadvacetiletou rodačku z Grünwaldu pro její ryzí talent, nebo v tom sehrál roli fakt, že jí účast v šampionátu částečně hradil promotér Formule 3 Formula Motorsport Limited, ale každopádně se tento krok vyplatil.

Na legendární trati v Belgii, jež je typická svým nevyzpytatelným počasím, a v posledních letech zde zahynul Dilano van´t Hoff a Anthoine Hubert, předvedla v hlavním závodě na částečně promáčené dráze perfektní práci s pneumatikami (tzv. „tyre management“) a z dvacátého místa na startu si dojela pro šest bodů. Sophia se tak stala historicky první ženou, jež v téhle kategorii bodovala.

Navíc její zásluhou nevyšel PHM Racing by Charouz zcela naprázdno, neboť ostatní závodníci stáje napodobili své kolegy z Formule 2. Do letošní sezony si ale nezvyklá organizace klade mnohem vyšší cíle, přičemž očekává, že jí v tom výrazně pomůže nové partnerství s AIX Investment Group.

Kdo je AIX Investment Group

AIX Investment Group je renomovaná dubajská finanční skupina s centrálou v Burdž Chalífa (v současnosti nejvyšší mrakodrap na světě), která působí na trhu přes 35 let. Pohybuje se v segmentu investic, kde vytvořila několik inovativních nástrojů s cílem zachovat a zhodnotit investorům jejich kapitál s finančním zabezpečením. Mezi její vlajkové lodě patří produkt AIX Property Secure, jenž umožňuje investorům generovat zajištěné a garantované výnosy z pronájmu.

Činná je i v oblasti sponzoringu. Podporuje například fotbalový klub španělské La ligy Celta Vigo a v minulém roce sponzorovala Benavidesovi sezonu ve F2, takže pro ni není PHM Racing neznámou organizací. V dubnu 2023 také navázala spolupráci s vítězem zimního šampionátu Regionální formule v Oceánii Charliem Wurzem (syn bývalého pilota F1 Alexandra Wurze), a proto mladý Rakušan vozil logo investiční skupiny během sezony FRECA (evropské mistrovství Regionální formule) i v prestižní GP Macau F3, která se konala v listopadu po dlouhých třech letech.

Vyjádření obou představitelů

Paul Müller (zakladatel PHM Racing): „Jsem nadšený, že mohu spolupracovat s AIX a dovést PHM AIX Racing k jeho cíli stát se nejlepším závodním týmem s otevřenými koly, který vyhrává závody a šampionáty od F4 až po F2. Když jsem se poprvé setkal s týmem AIX, bylo mi okamžitě jasné, že sdílejí mou vášeň pro motorsport a mou vizi toho, čeho by náš tým mohl dosáhnout. Jejich láska ke sportu v kombinaci s novým partnerstvím nám umožní urychlit naši cestu k vítězství. Nejen s financováním, ale také s poradci světové úrovně. Očekávám, že jejich přínos se projeví nejen v našem výrazném novém vzhledu, ale také ve výsledcích již v roce 2024.“

Morne Reinecke (ředitel pro strategická partnerství AIX): „PHM AIX Racing je příkladem naší neúnavné snahy o dokonalost a neustálých strategických inovací, toto partnerství poskytuje silnou platformu na globální scéně, která předvádí naše společné odhodlání posouvat hranice a řídit pozitivní a udržitelné změny, a to jak v motoristickém sportu, tak mimo něj.„

Článek PHM Racing navázal partnerství s AIX a mění název na PHM AIX Racing se nejdříve objevil na Pitstop007.

Dynisma Motion Generators Ltd.

Britskou společnost Dynisma založil v roce 2017 absolvent leteckého a astronautického inženýrství na univerzitě v jihoanglickém Bathu Ashley Warne. Po studiích pracoval v letech 2009-2013 pro stáj McLaren ve F1. Zde postupně zastával pozice Inženýr výkonu systémů, Inženýr v oblasti simulátorových testů a Vedoucí týmu závodních simulací. Roku 2014 pak přešel z Wokingu do Scuderie Ferrari jako Vedoucí inženýr dynamiky vozidel. U italské squadry setrval až do července 2017. V obou týmech tak byl zodpovědný za provoz a vývoj jízdních simulátorů. Čerpal přitom z poznatků elitních závodníků, jako je Lewis Hamilton, Sebastian Vettel, Fernando Alonso, Jenson Button nebo Kimi Räikkönen. Vlastní společnost zakládal od počátku s cílem poskytovat simulátory té nejvyšší technologické kvality. A to i automobilkám pro využití v silničním provozu. Zájem prý již projevil Volkswagen prostřednictvím značky Audi. Jinak se ale Dynisma zaměřuje na závodní týmy, kde dává spojení se stájí z městečka Grisignano di Zocco největší smysl.

Pro zajištění nejvyšší možné úrovně svých výrobků se mu podařilo přetáhnout ze Scuderie několik zajímavých lidí. Mezi ně patří například Nikhil Garrett (ve Ferrari pracoval jako Simulator Team Leader) nebo James Golding (Inženýr vývoje simulací). Tuto sestavu vhodně doplnil o bývalého zaměstnance Mercedesu F1 Dana Warda (Contract Design Engineer), inženýra McLaren Automotive Ltd. Josepha Willeyho či Thomase Batchelora (Inženýr podpory aerodynamického tunelu ve společnosti Renault Sport Racing a konstruktér u Williams Advanced Engineering). Warneho vazby na legendární stáj se vzpínajícím se koníkem ve znaku pak využila Dynisma při spolupráci na novém simulátoru, jenž pomáhal s vývojem vozu Ferrari F1-75, který v roce 2022 pilotovali Charles Leclerc a Carlos Sainz junior.

Reakce obou hlavních představitelů

René Rosin, šéf stáje Prema Racing: „Simulační technologie je klíčovým aspektem motoristického sportu na mnoha úrovních. Naše nadace je o školení mladých generací řidičů, které jim pomůže rozvíjet jejich dovednosti a stát se skutečnými profesionály. Simulace se však také stala stěžejní z hlediska vývoje závodních vozů, a to jak z hlediska nastavení, tak pro širokou škálu všestranných projektů. Díky partnerství s Dynismou chceme udělat krok kupředu ve všech oblastech a označili jsme simulátor DMG-1 za ideální volbu pro dosažení našich cílů.“

Ashley Warne, generální ředitel společnosti Dynisma: „Posláním společnosti Dynisma bylo vždy vytvářet co nejvíce pohlcující simulátory na světě s nejvyšší šířkou pásma a nejnižší možnou latencí. Jsem potěšen, že jsme se dohodli na tomto partnerství s týmem Prema Racing a těším se, že využijí naše špičkové technologie k optimalizaci nastavení vozů a poskytnou jezdcům větší přípravu vzhledem k omezenému času na trati v nadcházejících závodních sezónách.“

Článek Prema Racing bude odebírat simulátory od britské společnosti Dynisma se nejdříve objevil na Pitstop007.

Aldo Costa u týmu Mercedes

Rodák z Parmy se připojil k německé stáji v roce 2011. Mercedes tehdy zažíval náročné období v rámci Formule 1, a proto potřeboval kvalifikovaného a schopného inženýra. Od nového kolegy si sliboval Toto Wolff zlepšení výkonnosti vozů i závodního týmu jako celku. Zkušený Costa se rychle stal klíčovou postavou celé stáje. Jako designér (později i v dalších rolích včetně technického ředitele) stál za veleúspěšnými vozy, které vyhrály šest titulů mezi jezdci i mezi konstruktéry.

V červenci 2018, po bezmála třiceti letech v královně motorsportu, oznámil Ital, že ze své funkce odstupuje. U stáje Mercedes ovšem bude nadále působit, jen v roli technického poradce. Jenže v roce 2020 tým pod Wolffovým vedením definitivně opustil. Aldo Costa chtěl totiž trávit více času se svojí rodinou v Itálii, kam se z anglického Brackley znovu přestěhoval. V rodné zemi spojil síly se známým výrobcem formulí Dallara, kde znovu pracuje na pozici technického ředitele.

Toto Wolff doslova uvedl: „Neexistuje žádná náhrada za někoho, jako je Aldo. To, co jsme udělali, je, že jsme rozdělili jeho práci mezi několik nástupců. Aldo byl velmi dobrý v budování struktury nástupnictví, ale nebyl to krátkodobý proces. Trvalo dva a půl roku, než jsme technické oddělení utvářeli a přizpůsobovali jeho nepřítomnosti„.

Pro úplnost dodejme, že jednou z posil byl James Allison, který se stal po odchodu Paddyho Lowa v roce 2017 technickým ředitelem. Na této pozici však dlouho nevydržel, neboť po čtyřech letech převzal novou roli v jachtařských závodech America’s Cup. Wolff vyloučil jeho návrat do Mercedesu na plný úvazek, přestože by si to v dnešní situaci, kdy německá stáj nevyhrává, přál nejeden fanoušek.

Článek Toto Wolff přiznal, že Mercedes trpí odchodem Alda Costy se nejdříve objevil na Pitstop007.

Foyt se dohodl s Michaelem Cannonem

Zatím poslední akvizicí, kterou si do svého týmu Američan přivedl, je Michael Cannon. Cannon v minulém roce pracoval pro organizaci Chip Ganassi Racing, kde dělal závodního inženýra legendě IndyCar Scottu Dixonovi. Michael Cannon má zkušenosti z týmů Dale Coyne Racing, kde působil v roce 2020 a Chip Ganassi Racing o rok později.

V nové roli ho čeká kontrola dvou stávajících závodních inženýrů. Daniele Cucchiaroni absolvoval univerzitu v italské Perugie a Robert Hernandez Garcia má za sebou studia na Cartagenské univerzitě. Oba navíc mají v týmech IndyCar bohaté zkušenosti, takže si Cannon nemohl přát lepší spolupracovníky.

Michael Cannon k nové práci říká: „Byla to příležitost udělat něco, co mě zajímá. Vím, že Larry (Foyt, prezident týmu) tvrdě pracoval na tom, aby posunul tým nahoru na startovním roštu. Viděl jsem tuto příležitost pomoci jemu, a dalším lidem na palubě včetně nových závodníků. Chci zjistit, jestli tady můžu něco změnit„.

Chris „Beacher“ Sheffer

V rámci personálního posilování na sezonu 2023 se dohodl A.J. Foyt se svým krajanem Chrisem „Beacherem“ Shefferem. Američan má více než 20leté zkušenosti z oblasti motoristického průmyslu, kde zastával různé technické a manažerské pozice. „Beacher“ absolvoval závodní školu pro mechaniky Russel Racing school of Mechanics a v týmu A.J. Foyt Enterprises bude zastávat funkci vedoucího obchodu v Indianapolis.

Do nového roku s novou jezdeckou sestavou

V roce 2022 nasadila stáj celkem čtyři piloty. Dalton Kellet a Kyle Kirkwood odjeli všechny závody, rodačka z kolumbijské Bogoty Tatiana Calderón se objevila v 7 podnicích a J.R. Hildebrand se svezl ve dvou závodech. Majitel stáje A.J. Foyt usoudil, že tito piloti mu úspěch nepřivezou a v rámci restrukturalizace týmu se rozhodl angažovat zbrusu novou dvojici. Je trochu s podivem, že si proto vybral známého potížistu Santina Ferrucciho.

Rodák z Woodbury ani tak neproslul výbornými výkony na trati, jako řadou rozumu se vymykajících eskapád za volantem i mimo něj. Za ně ho před několika lety vyhodili z týmu Trident, čímž si uzavřel cestu nejen v šampionátu Formule 2, nýbrž v celé Evropě, a proto našel nové útočiště v domovských Spojených státech (opět bez výrazných úspěchů).

Druhým pilotem se stane americko-dánský nováček Benjamin Pedersen, jenž strávil většinu část kariéry na americkém kontinentu a poslední dva roky jezdil sérii Indy Lights za tým Global Racing Group with HMD Motorspots. S ním v roce 2021 obsadil celkovou 4. pozici a loni bral 5. místo, když vyhrál závod v Portlandu.

Článek Foyt před sezonou IndyCar posiluje personální stav se nejdříve objevil na Pitstop007.

Kdo je Oscar Piastri?

Dvojici jezdců Frederik Vesti a Logan Sargeant doplní v šampionátu FIA Formule 3 mladý Australan Oscar Piastri. Jedná se o velmi talentovaného a nadějného pilota, jehož kariéru určitě stojí za to sledovat. Piastri (narozený 6. dubna 2001) začal v deseti letech závodit na motokárách. Debut v monopostech si odbyl na přelomu let 2016 – 2017 ve Formuli 4 Spojených arabských emirátů. Dvakrát se postavil na stupně vítězů a v konečném pořadí mu patřila šestá pozice s 94 body. Ještě v roce 2017 si vyzkoušel i plnohodnotnou F4, konkrétně britské mistrovství. Závodil za renomovaný tým Arden Garyho Hornera (otce Christiana Hornera z Red Bullu). A rozhodně nezklamal. V konečném zúčtovaní se před něj dostal jen Jamie Caroline.

S Ardenem pokračoval i následující sezonu ve Formuli Renault Eurocup. Nasbíral tři pódia a celkově skončil osmý. Ovšem zatím největšího úspěchu v kariéře dosáhl Oscar Piastri loni. Zůstal ve stejné kategorii, jen Arden vyměnil za francouzskou organizaci R-eso GP. Rodák z Melbourne zajel šest nejrychlejších kol, pět pole position a celkem jedenáctkrát se radoval z „bedny“, z toho sedmkrát z vítězství. Uvedené výsledky mu zajistily titul šampiona ve Formule Renault Eurocup.

Tento úspěch nezůstal bez povšimnutí ani u šéfů Formule 1. Francouzská stáj Renault Oscara v lednu zařadila do svého programu pro podporu mladých jezdců (Renault Sport Academy). Osmnáctiletý „kiwi driver“ navíc navázal spolupráci s veleúspěšným týmem Prema a jeho další kroky vedou do Formule 3.

Vyjádření obou představitelů

Oscar Piastri: „Jsem velmi nadšený, že se mohu v letošním roce připojit k Renault Sport Academy a zároveň se nemůžu dočkat nové sezony s Premou ve Formuli 3. Bylo velmi náročné dostat se do této fáze mojí kariéry, konkrétně vyhrát šampionát Formule Renault Eurocup, ale stálo to za to. Jsem nesmírně hrdý, že jsem nyní součástí tohoto slavného týmu a maximálně využiji jejich podporu.“

René Rosin (šéf Premy): „Oscar je opravdu zajímavý závodník pro náš tým. Zaznamenal spoustu skvělých výsledků během své dosavadní kariéry a my se těšíme na jeho debut ve Formuli 3. Hodně od něj očekáváme. Pracovali jsme přes zimu opravdu tvrdě, abychom byli v roce 2020 skutečně konkurenceschopní. Jsem spokojený s tím, jak se tým poskládal dohromady. Kromě toho vítám spolupráci s Renaultem. Jedná se o důležitého výrobce.“

Článek Prema představila nového pilota. Do italské squadry míří Oscar Piastri se nejdříve objevil na Pitstop007.