Do nové sezony s novým vozem

Formule 2 vstupuje do letošní sezony s novým autem. Starý typ Dallara F2 2018 vystřídal po šesti letech nový model F2 2024. Italský výrobce koncipoval tuto formuli tak, aby se více přiblížila aktuálním vozům z F1. Proto má nová Dallara radikálně přepracovanou aerodynamiku, především tedy zadní křídlo. Mezi další technické inovace patří šestistupňová sekvenční převodovka (ovládaná pádly řazení) či nastavitelná světlá výška.

Celý vůz také disponuje řadou lepších bezpečnostních prvků. Při jejich zavádění vycházeli konstruktéři mimo jiné z havárií Čou Kuan-jüa v Silverstone 2022 a Anthoina Huberta ve Spa 2019. V oblasti motoru pak připravil francouzský dodavatel Mécachrome evoluci přeplňovaného šestiválce o objemu 3,4 litru, který poběží na 55% směsi udržitelného syntetického paliva od Aramca.

Nováčci v šampionátu Formule 2

Samotné startovní pole je v tomto ročníku mimořádně kvalitní. Mezi nováčky najdeme současné šampiony F3 (Gabriel Bortoleto), japonské Super Formule (Ritomo Miyata) a evropské odnože Regionální formule (Andrea Kimi Antonelli). V případě zázračného dítěte z Boloně se dokonce vedou divoké spekulace, že by mohl už příští rok nahradit Lewise Hamiltona u Mercedesu.

Tento trojlístek šampionů doplnil junior Williamsu Zak O’Sullivan, jenž se stal loni vicemistrem F3 a má na svém kontě i titul v nejvyšší formulové lize ve Velké Británii GB3 Championship z roku 2021. Zajímavý je i osmnáctiletý rodák z Barcelony Pepe Martí. Člen akademie Red Bullu obsadil v sezoně 2021 třetí místo v domácí F4, přičemž si v dalším roce dojel pro titul vicemistra v asijském mistrovství Regionální formule.

Překvapit může také vycházející hvězda z Velké Británie Taylor Barnard. Pilot v barvách neziskové organizace Paula Müllera PHM AIX Racing začíná být specialistou na druhá místa v konečné klasifikaci. Na stříbrné pozici totiž skončil loni i letos v Regionální formuli Středního východu a stejná příčka mu patřila i předloni v německé F4. Do Formule 2 ale přichází jako desátý muž F3 s jedním vítězstvím na belgickém okruhu Circuit de Spa-Francorchamps.

Zatímco si jeho týmový kolega Joshua Dürksen odnesl alespoň titul vicemistra F4 Spojených arabských emirátů ze sezony 2019, u Mexičana Villagómeze zůstává otázkou, co od něho Rob Niessink reálně očekává. Rodák z Guanajuata totiž za čtyři roky ve formulích nevyhrál jediný závod!

Člen akademie stáje Williams Franco Colapinto a bývalý junior Mercedesu Paul Aron sice už v minulém roce absolvovali závěrečný podnik Formule 2 ve Spojených arabských emirátech, ale vzhledem k jejich minimálním zkušenostem je lze též považovat za nováčky v šampionátu. Všem novicům pak nahrává fakt, že zkušení harcovníci nemohou využít svých zkušeností s loňským vozem.

Staré pušky

Favorité se však rekrutují především z řad „starých pušek“. Francouzský ART Grand Prix, v jehož čele stojí bývalý závodník Sébastien Philippe, bude obhajovat vítězství s Victorem Martinsem za volantem. Dvaadvacetiletý Francouz je vicemistrem domácí F4 (2017) a šampionem Formule Renault Eurocup (2020). Předloni přidal i titul z F3 a ze všech současných jezdců se loni ve F2 umístil nejvýše (na čtvrté pozici).

K horkým favoritům patří i šampion německé F4 z roku 2021 a člen Ferrari Driver Academy Oliver Bearman. Osmnáctiletý závodník z Essexu v minulé sezoně ovládl víkend v Baku a přidal i vítězství v Barceloně a na Monze. Se čtyřmi výhrami je tak s Norem Haugerem nejúspěšnějším pilotem v aktuálním poli Formule 2. Nelze se tedy divit, že se o stáji Prema Racing hovoří jako o týmu, který má v nadcházející sezoně nejsilnější jezdeckou sestavu.

Oproti Britovi nasbíral Dennis Hauger svá vítězství v rozmezí dvou let. Dvacetiletý závodník se může v kariéře pochlubit titulem z italské F4 (2019) a F3 (2021). Mimo to se před pěti lety stal vicemistrem německé F4. Loni dokázal jako jediný ze stávajících jezdců kromě Olivera Bearmana vyhrát více než jeden závod. Sezonu pak zakončil druhým místem v prestižní GP Macau F3. Helmut Marko je ale zvyklý na lepší výsledky, takže se s ním Red Bull na sklonku roku rozloučil a vyřadil ho ze svého programu.

Do bitvy o titul šampiona Formule 2 chce také promluvit Richard Verschoor, jenž je se 74 starty nejzkušenějším pilotem na startovní listině. Nizozemec dosud vyhrál F4 ve Španělsku a v severoevropské zóně (oba tituly v roce 2016). Kromě toho před pěti lety zvítězil v GP Macau F3. S „ef dvojkou“ má tříleté zkušenosti, přičemž pro Trident získal předloni v této kategorii historicky první vítězství.

Můžou překvapit

Zazářit samozřejmě mohou i ostatní. Například Barbadosan Zane Maloney, jenž se od roku 2019 pyšní titulem v britské F4, a předloni se stal vicemistrem F3. V minulém roce sice ani jednou nezvítězil, ale na Silverstone a v Zandvoortu skončil těsně pod vrcholem. K tomu přidal dvě třetí místa a z aktuálních účastníků je šestý nejvýše postavený.

To šampion italské F4 ze sezony 2018 a vicemistr evropské odnože Regionální formule (2019) Enzo Fittipaldi, junior Red Bullu Isack Hadjar nebo čerstvý člen akademie Aston Martin Jak Crawford již vítězství ve Formuli 2 okusili.

Navíc francouzský tým DAMS od navázání spolupráce s americkou společností Lucas Oil z kraje letošního roku (oficiálně tedy již DAMS Lucas Oil) sbírá jednoho sponzora za druhým. Po oděvní firmě 8JS bratrů Prostových (jejich otcem je Alain Prost) ho začal sponzorovat i výrobce hodinek BRM Chronographes. Crawford a jeho krajan Correa tak vyrazí do ročníku 2024 s velmi zkušenou a finančně dostatečně zajištěnou organizací.

Roman Staněk

Český zástupce bude pokračovat ve své druhé sezoně s týmem z Ossony v Miláně. Ta úvodní se mu moc nepovedla, neboť v 26 startech nasbíral pouhých 15 bodů. Určitě sám od sebe očekával víc než 18. místo v konečném pořadí. Navíc se z pilotů, kteří též absolvovali celou sezonu, za Čechem umístili už jen Correa, Cordeel a chronicky neúspěšný Nissany.

Nejlepšího výsledku Roman dosáhl ve sprintovém závodu na Red Bull Ringu, kde obsadil pátou pozici. Ačkoliv ho v celkové klasifikaci porazil stájový kolega Clément Novalak, Staněk prokázal lepší konzistenci. Zatímco Francouz bodoval pouze dvakrát, český jezdec dosáhl na body hned v šesti závodech. To je jistě dobrý předpoklad pro začínající sezonu.

Výborná zpráva také přišla v polovině února. Český závodník oznámil, že ho bude sponzorovat průmyslově-technologický holding CSG. Dosud ho finančně podporoval především otec, jenž koncem minulého roku utáhl kohoutky. Jednu chvíli proto vypadalo, že rodák z Valašského Meziříčí ani nedokončí sezonu.

Nevýhodu naopak představuje zkušený týmový kolega. A také fakt, že Roman Staněk patří v záplavě talentů mezi menšinu jezdců, kteří dosud v kariéře nevyhráli žádný formulový šampionát. Přesto mu věří majitel stáje Maurizio Salvadori i manažer Giacomo Ricci, sám bývalý závodník. Tak nezbývá, než Romanovi držet palce.

Soupiska Formule 2

Článek Preview Formule 2 před sezonou 2024 se nejdříve objevil na Pitstop007.

Odkud se vzal PHM Racing?

PHM Racing založil na sklonku roku 2021 Paul Hanno Müller, když koupil aktiva týmu Mücke Motorsport. Peter Mücke se rozhodl po dlouhých třiadvaceti letech rozpustit svůj program monopostů. Nyní se věnuje jen domácím šampionátům Grand Turisma a Prototypům. Díky tomu si Müller, jehož iniciály tvoří název nové organizace, přivedl řadu zkušených pracovníků. Jeho PHM Racing ovšem poutá pozornost z úplně jiného důvodu. Funguje totiž jako nezisková organizace. Příjmy pak reinvestuje do dlouhodobého rozvoje svých závodníků a zaměstnanců. Německý majitel si to může dovolit.

Paul Müller se v mládí věnoval automobilovým závodům a snil o kariéře profesionálního závodníka. Brzy však vystřízlivěl, když zjistil, jak finančně náročné formule ve skutečnosti jsou. Pověsil tedy závodní helmu na hřebík a vrhnul se do studia. Na Univerzitě Ernsta Moritze-Arndta v Greifswaldu vystudoval fyziku a v třiadvaceti letech začal podnikat. Jeho firma na vývoj mobilních aplikací sklidila velký úspěch. Proto v následujících letech vybudoval další dvě společnosti (všechny se zaměřením na IT).

Před třemi roky pak tu největší, Adjust, prodal za více než miliardu eur. A s penězi v kapse se vrátil ke své staré lásce. Spojil síly s bývalým závodníkem Rolandem Rehfeldem, který zastává funkci manažera. Svoji stáj od začátku koncipoval tak, aby jezdci za závodění nic neplatili. Taková situace je přitom ve světě juniorských formulí zcela neslýchaná. Jediná série, jež fungovala na podobném principu, ženská formule W-Series, měla jepičí život.

Začátky v monopostech

Do své první sezony v roce 2022 vstoupil PHM Racing uprostřed ledna. V zimním šampionátu F4 Spojených arabských emirátů závodil trojlístek jezdců Nikita Bedrin, Jonas Ried a Taylor Barnard. A právě posledně zmíněný rodák z britského Norwiche získal pro novou stáj historicky první vítězství. Ovládl čtvrtý závod úvodního podniku na Yas Marina Circuit. Pro hlavní sezonu zvolil Müller německé a italské mistrovství F4. Úspěšnější byl na domácí půdě, kde jeho stáj obsadila druhé místo v konečné klasifikaci. Taylor Barnad si pak odnesl titul vicemistra.

Rozšíření aktivit PHM Racing

Posilněn těmito úspěchy, rozšířil Paul Müller minulý rok pole působnosti o Regionální formuli Středního východu. PHM Racing se též mihl v nově založených šampionátech Euro 4 a F4 CEZ. Zejména u středoevropské F4 je škoda, že startoval pouze na Red Bull Ringu. Pilot německé stáje James Egozi vyhrál oba závody, a mohl tak být během celé sezony, jež zahrnovala i podnik v Mostě a Brně, vyrovnaným soupeřem závodníkům stáje Jenzer Motorsport.

Do F2 s Charouzem

Zároveň Müller od začátku počítal s tím, že umožní mladým jezdcům závodění ve všech oficiálních kategoriích, které směřují do Formule 1. Logicky tak zacílil i na F3 a F2. Pro tyto účely se spojil s českým týmem Antonína Charouze. Na základě partnerství s českým podnikatelem startovala jeho organizace v roce 2023 pod názvem PHM Racing by Charouz. Spolupráce fungovala na bázi, kdy německá ekipa vlastnila veškeré vybavení včetně vozů, ale obě stáje řídili Češi ze základny Charouz Racing System v Žebráku u Prahy. Důvod byl prostý. Charouz měl na rozdíl od Němců několikaleté zkušenosti a know-how s provozováním týmu v těchto kategoriích.

Volba pilotů pro Formuli 2 byla taktéž v režii Čechů, neboť dvojici Roy Nissany-Brad Benavides podepsali ještě před prodejem stáje. Izraelský veterán závodil za českou ekipu už v roce 2016. Tehdy ovšem pod označením Lotus ve Formuli Renault 3.5. Série F2 se pravidelně účastnil od roku 2020. Američan Benavides pak přestoupil do PHM Racing by Charouz z Carlinu, kde absolvoval sezonu ve F3.

Nicméně tato jezdecká sestava úspěch nepřinesla. Ani jeden z pilotů nedosáhl na body. Především dvaadvacetiletý rodák z Floridy podával nepřesvědčivé výkony. Z tohoto důvodu se v devátém podniku na maďarském Hungaroringu s česko–německou stájí svezl naposledy. Za jeho chabé výsledky pravděpodobně mohla jistá nepřipravenost. V kuloárech se totiž hned objevily zvěsti, že do formule 2 přišel příliš brzy.

Do jeho sedačky usedl o rok mladší Brit Joshua „Josh“ Mason, jenž přestoupil z EuroFormule. Hrozivou nulu na kontě se tím však smazat nepodařilo. Müller tak bez většího překvapení ukončil s Charouzem spolupráci. Do posledního kola v Abú Zabí už startoval tým pouze jako PMH Racing.

S Čechy i ve F3

Oproti tomu sestavu do F3 si už Němec vybíral sám. Vsadil přitom na krajanku Sophii Flörsch, Brazilce Roberta Fariu a Poláka Piotra Wiśnickiho, kterého později vystřídali jezdci z britské GB3 McKenzy Cresswell a Michael Shin. Těžko soudit, zda Müller angažoval třiadvacetiletou rodačku z Grünwaldu pro její ryzí talent, nebo v tom sehrál roli fakt, že jí účast v šampionátu částečně hradil promotér Formule 3 Formula Motorsport Limited, ale každopádně se tento krok vyplatil.

Na legendární trati v Belgii, jež je typická svým nevyzpytatelným počasím, a v posledních letech zde zahynul Dilano van´t Hoff a Anthoine Hubert, předvedla v hlavním závodě na částečně promáčené dráze perfektní práci s pneumatikami (tzv. „tyre management“) a z dvacátého místa na startu si dojela pro šest bodů. Sophia se tak stala historicky první ženou, jež v téhle kategorii bodovala.

Navíc její zásluhou nevyšel PHM Racing by Charouz zcela naprázdno, neboť ostatní závodníci stáje napodobili své kolegy z Formule 2. Do letošní sezony si ale nezvyklá organizace klade mnohem vyšší cíle, přičemž očekává, že jí v tom výrazně pomůže nové partnerství s AIX Investment Group.

Kdo je AIX Investment Group

AIX Investment Group je renomovaná dubajská finanční skupina s centrálou v Burdž Chalífa (v současnosti nejvyšší mrakodrap na světě), která působí na trhu přes 35 let. Pohybuje se v segmentu investic, kde vytvořila několik inovativních nástrojů s cílem zachovat a zhodnotit investorům jejich kapitál s finančním zabezpečením. Mezi její vlajkové lodě patří produkt AIX Property Secure, jenž umožňuje investorům generovat zajištěné a garantované výnosy z pronájmu.

Činná je i v oblasti sponzoringu. Podporuje například fotbalový klub španělské La ligy Celta Vigo a v minulém roce sponzorovala Benavidesovi sezonu ve F2, takže pro ni není PHM Racing neznámou organizací. V dubnu 2023 také navázala spolupráci s vítězem zimního šampionátu Regionální formule v Oceánii Charliem Wurzem (syn bývalého pilota F1 Alexandra Wurze), a proto mladý Rakušan vozil logo investiční skupiny během sezony FRECA (evropské mistrovství Regionální formule) i v prestižní GP Macau F3, která se konala v listopadu po dlouhých třech letech.

Vyjádření obou představitelů

Paul Müller (zakladatel PHM Racing): „Jsem nadšený, že mohu spolupracovat s AIX a dovést PHM AIX Racing k jeho cíli stát se nejlepším závodním týmem s otevřenými koly, který vyhrává závody a šampionáty od F4 až po F2. Když jsem se poprvé setkal s týmem AIX, bylo mi okamžitě jasné, že sdílejí mou vášeň pro motorsport a mou vizi toho, čeho by náš tým mohl dosáhnout. Jejich láska ke sportu v kombinaci s novým partnerstvím nám umožní urychlit naši cestu k vítězství. Nejen s financováním, ale také s poradci světové úrovně. Očekávám, že jejich přínos se projeví nejen v našem výrazném novém vzhledu, ale také ve výsledcích již v roce 2024.“

Morne Reinecke (ředitel pro strategická partnerství AIX): „PHM AIX Racing je příkladem naší neúnavné snahy o dokonalost a neustálých strategických inovací, toto partnerství poskytuje silnou platformu na globální scéně, která předvádí naše společné odhodlání posouvat hranice a řídit pozitivní a udržitelné změny, a to jak v motoristickém sportu, tak mimo něj.„

Článek PHM Racing navázal partnerství s AIX a mění název na PHM AIX Racing se nejdříve objevil na Pitstop007.

Formule 1

U protinožců pokračuje třetím podnikem mistrovství světa Formule 1. Ve dvou dosavadních závodech se vždy radoval jezdec týmu Red Bull. Zatímco závod v Bahrajnu opanoval obhájce titulu Max Verstappen, Saúdskou Arábii ovládl jeho týmový kolega Sergio Perez. Příjemným překvapením je Fernando Alonso. Ten v obou závodech obsadil bronzovou příčku. Bude-li dominance rakouského týmu pokračovat, můžeme sledovat o nadcházejícím víkendu. Vzhledem k lokalitě se páteční tréninky jedou již v půl čtvrté ráno (první trénink) a sedm hodin ráno (2. trénink). Taktéž na sobotní třetí trénink si musí fanoušci přivstat (3:30). Sobotní kvalifikace a nedělní závod pak odstartuje v 7 hodin SEČ.

Formule 2

V rámci doprovodného programu F1 můžeme sledovat i druhou nejvyšší ligu. Z dosavadních čtyř závodů jsme viděli čtyři různé vítěze. Konkrétně Ralpha Boschunga a Théa Pourchaira na Bahrajn International Circuit a Ayumu Iwasu a Frederika Vestiho v Džiddě. Vedení v šampionátu zatím drží Švýcar Boschung z Camposu, který na autě vozí podobiznu svého mecenáše. Kromě boje o titul můžeme v této disciplíně držet palce našemu zástupci Romanu Staňkovi, jenž v „ef dvojkách“ pokračuje s italským Tridentem.

Formule 3

Letos poprvé se sejdou obě doprovodné série s královnou motorsportu. Formule 3 pokračuje druhým podnikem po víkendu v Bahrajnu. Na tamějším okruhu se ve sprintu radoval brazilský pilot Gabriel Bortoleto (Trident), který také vede celou sérii se ziskem 26 bodů. Sprint ovládl španělský mladíček Pepe Martí (Campos). Martího kolega Christian Mansell v předchozím kole závodil s chytrým telefonem a uvidíme, zda podobný kousek zopakuje i v Austrálii.

IndyCar

Zatímco většina českých fanoušků netrpělivě čeká na závod F1, v Americe se těší na další víkend série IndyCar. Jedná se o druhý závod sezony (na okruhu Texas Motor Speedway) a první oválový podnik v letošním ročníku. Tradiční otvírák ve floridském St. Petersburgu nabídl několik dramat Především tedy kolizi mezi bývalým jezdcem F1 Romainem Grosjeanem a Scottem McLaughlinem v souboji o první místo. Další drama pak nabídl tři kola před cílem další ex-pilot Formule 1 Marcus Ericsson, jenž předjel vedoucího Mexičana O´Warda a zvítězil. Do Texasu tak přicestuje v pozici leadera šampionátu. Závody IndyCar lze sledovat za měsíční poplatek $ 4.99 nebo roční poplatek 29,99 dolarů na streamovací službě zde.

Regionální formule Japonsko

„Regionálka“ se jezdí v zemi vycházejícího slunce od roku 2020. Mezi šampiony zatím najdeme dva muže (Sena Sakaguchi v sezoně 2020 a Yuga Furutani o rok později) a jednu ženu (Miki Koyama 2022). Hledat favorita pro letošek je dost ošidné, neboť pod posvátnou horou Fudži japonská Regionální formule teprve začíná.

Do určité míry tak můžeme vycházet jen z oficiálních testů. V těch byl nejrychlejší Sota Ogawa ze stáje Bionic Jack Racing s časem 1:37.027 minuty. Za 23letým pilotem skončili Yugo (Bionic Jack Racing – 1:37.531 minuty) a Yuya Hiraki (Helm Motorsport – 1:37.904 minuty).

Formule Renault Cup

Formule Renault Cup představuje jednu z nejnižších sérií ve Francii. Jedná se o jedinou soutěž vyhrazenou pro Formuli Renault 2.0 (Tatuus 2.0) v zemi galského kohouta. Je určena pro nováčky, kteří chtějí nabrat zkušenosti s monoposty, a tvoří tak určitou alternativu k formuli 4. Podobná situace panuje například v Japonsku u formulek Super SJ. Kromě nováčků láká šampionát i gentleman drivery, jež jsou ochotní utratit za svezení ve monopostu nemalý balík peněz. Závodí se v rámci Endurance Tourism Trophy po celé Francii, přičemž tento víkend čeká jezdce úvodní podnik na okruhu Circuit du Val de Vienne v departmentu Vienne. Asi největším kandidátem na titul je domácí teenager Jonathan Correrella ze stáje Laurenta Lamolinaira Lamo Racing Car.

Článek Co nás čeká a (snad) nemine o víkendu 1. – 2. dubna 2023 se nejdříve objevil na Pitstop007.

Začátky v motorsportu

Roman Staněk se nijak nevymyká současnému trendu moderních závodníků. Po jejich vzoru přešel v roce 2019 z motokár do italské a německé odnože formule 4. Zároveň si vyzkoušel i zimní šampionát F4 SAE. Debutová sezona ve formulích skončila úspěchem. V německých „ef čtyřkách“ získal s týmem expilota F1 Ralfa Schumachera dvě vítězství a ročník zakončil na solidním 4. místě. V této sérii si také odnesl vysoce ceněný titul nováčka roku. Dařilo se mu i v Itálii, kde vyhrál jeden závod, nasbíral 6 pole position a v konečném hodnocení se umístil na 5. pozici. Tyto výsledky jasně naznačily, že roste v České republice talent, se kterým se musí do budoucna počítat.

Roman Staněk ve FIA F3

Skutečnou kvalitu každého závodníka udává od prvních krůčků až po vrcholné disciplíny konzistence, tedy vyrovnanost výsledků. A zde si přiznejme, že kariéra Romana Staňka v této třídě stagnovala. Přestože do ní promlouvaly objektivní důvody. První ročník silně poznamenal covid, takže český pilot neměl šanci se nic naučit. Druhou sezonu pak poznamenaly špatné vztahy v anglické stáji Hitech Grand Prix, jíž dlouhodobě vede bývalý závodník z Norwiche Oliver Oakes.

Alespoň částečně si tak Roman napravil reputaci v Euroformuli. Za stáj Tima Rumpfkeila Motopark absolvoval víkend v Imole. A v prostředním závodě vystoupal na nejvyšší stupínek. Pak se opět vrátil do F3, aby odjel zbytek sezony 2021. Teprve třetí rok s Tridentem mohl Roman ukázat, co v něm vězí. Do posledního závodu bojoval o titul, ačkoliv vinou smůly nakonec neobsadil proklamované třetí místo a bral až 5. pozici. Na druhou stranu musíme dodat, že podmínky byly pro všechny piloty stejné. A Staněk za 3 roky vyhrál jediný závod. V konečném hodnocení se pak nejlépe umístil na 5. místě.

Formule 2

Od roku 2023 bude Roman závodit ve F2. Nespornou výhodu představuje fakt, že jezdí v týmu, který dobře zná a cítí se v něm velice pohodlně. To koneckonců přiznává i šéf stáje Giacomo Ricci, sám bývalý závodník. Trident od nováčka neočekává zázraky, takže se Staněk zaměří především na sbírání zkušeností a učení. Nevýhodou na této úrovni je naopak velmi silná konkurence. Kvůli ní se do královny motorsportu dostanou z Formule 2 jenom ti nejlepší. A tím se dostáváme k samotnému jádru problému. Má Roman Staněk skutečnou šanci, že se jednoho dne postaví na startovní rošt závodů formule 1? Pravděpodobně nikoliv.

Roman Staněk a F1

V dnešní době vede cesta do nejprestižnějších závodů světa dvěma způsoby. Tím prvním jsou finance, kdy si jezdec závodní sedačku jednoduše koupí. Mezi reprezentanty této skupiny patří například Lance Stroll, Nikita Mazepin nebo Nicolas Latifi. Tato možnost je ovšem pro českého závodníka nedostupná. Nedisponuje dostatečným finančním zázemím (Staňkovým hlavním mecenášem je jeho otec Roman Staněk starší). Lépe řečeno, Staněk senior jako úspěšný podnikatel nouzí pochopitelně netrpí, ale nechce/nemůže za kariéru syna vydat tolik peněz, jako zmiňovaný Mazepin nebo dvojice kanadských závodníků.

Druhou možností je pronikavý talent, jaký ukázal například Charles Leclerc, George Russell nebo nejnověji australský pilot Oscar Piastri. Bohužel ani v tomto bodě Roman Staněk nevyniká. Pohybuje se jen na úrovni běžného talentu jako Ayumu Iwasa, Jake Hughes, David Beckmann a mnoho dalších. Kariéra skutečně nadaného pilota F1 zkrátka vypadá jinak a Čech těchto čísel ani zdaleka nedosahuje. Z těchto důvodů můžeme českého pilota vídat ve Formuli 2 pár sezon, ale těžko očekávat, že by se prosadil až na samotný vrchol. S největší pravděpodobností tak nenapodobí Tomáše Engeho a zařadí se po bok krajanů Jaroslava Janiše a Josefa Krále. Jeho účinkování před branami Formule 1 se tak nejspíš stane velmi drahou kratochvílí bez reálné šance na úspěch. Na druhou stranu se může díky své rychlosti uchytit v ostatních disciplínách automobilového závodění.

Článek Roman Staněk před branami F1. Má však reálnou šanci uspět v královně motorsportu? se nejdříve objevil na Pitstop007.

Kdo je Gianpaolo Dallara

Gianpaolo Dallara se narodil 16. listopadu 1936 v městečku Varano de‘ Melegari poblíž Parmy. Motosportu propadl díky dnes již zaniklému závodu Mille Miglia. Po druhé světové válce odjel s rodiči do Parmy, aby mohl sledovat na vlastní oči vozy Ferrari, Maserati, Mercedes apod. V tomto směru je to podobný příběh jako ten, který zažil v padesátých letech jistý Frank Williams. Tehdy sedmnáctiletý mladík cestoval přes půlku Anglie, aby viděl VC Velké Británie 1959. A je to právě láska k motorsportu, jež spojuje legendárního Brita s legendárním Italem.

Předtím, než Gianpaolo Dallara založil vlastní společnost, získával pracovní zkušenosti u Ferrari a Maserarti. Už jako hlavní designér přišel roku 1963 k Lamborghini. Díky tomuto zaměstnání se dokonce jeho postava dostala do filmu. Před necelým měsícem měl premiéru nový kousek z dílny režiséra Roberta Moresca „Lamborghini: The Man Behind the Legend“, který natočil podle knihy Tonina Lamborghiniho. Tonino ji sepsal ke stému výročí narození svého otce Ferruccia, zakladatele italské automobilky. Mladého Gianpaola si ve filmu zahrál herec z Minnesoty Leonardo Cecchi.

Začátky Dallara Automobili

Dallara Automobili založil Gianpaolo v roce 1972. Jako centrálu si zvolil bez většího překvapení své rodné město. Dvě léta po vzniku konstruktérské firmy začal navrhovat vůz Formule 1, konkrétně tedy Iso-Marlboro IR pro Franka Williamse. Jinak ovšem ze začátku stavěl podvozky především pro závody sportovních vozů a závody do vrchu. Prvním výrazným vozem varanské společnosti byl Wolf WD1, který Dallara sestrojil pro Waltera Wolfa. Naturalizovaný Kanaďan ho v sezoně 1977 nasazoval v sérii Can-Am s dvojicí pilotů Gilles Villeneuve a Chris Amon. Walter Wolf Racing je však nejznámější pochopitelně díky svému účinkování ve F1.

Vůz Wolf WD1 pak přestavěla Italova konstrukční společnost na monopost F3. Roku 1978 ho proháněl v tehdejším mistrovství Evropy rodák z Ohia Bobby Rahal, dnes spolumajitel závodního týmu Rahal Letterman Lanigan Racing v IndyCar. Nicméně prvním autem, jež v „ef trojkách“ skutečně neslo jméno italské značky, byl model Dallara 381. S ním pozdější několikanásobný vítěz závodu 24 hodin Spa Roberto Ravaglia obsadil celkové páté místo v sezoně 1981 italského mistrovství F3.

Účinkování ve F1

Postupné úspěchy nezůstaly bez povšimnutí majitelů stájí z královny motorsportu. Během roku 1987 požádal Gianpaola Dallaru krajan Giuseppe „Beppe“ Lucchini, aby mu navrhl pro následující sezonu vůz F1. Ocelářský magnát tehdy zakládal svůj tým Scuderia Italia, který chtěl do královny motorsportu nasadit. Pro tento úkol přetáhl italský inženýr z Brabhamu novou posilu, jíž se stal Argentince Sergio Rinland. Dallaru F188 pak pilotoval v mistrovství světa Formule 1 italský jezdec Alex Caffi.

Pro úplnost ale musíme dodat jednu důležitou věc. Model F188 nestihla konstruktérská firma vyrobit včas, a proto Caffi startoval v úvodním závodě sezony 1988 v Brazílii s upraveným vozem F3000 (typ Dallara 3087). Partnerství se Scuderia Italia vydrželo až do roku 1992, neboť v dalším ročníku přešel Lucchini k výrobci Lola. Během vzájemné spolupráce se piloti na italských vozech dvakrát umístili na stupních vítězů. Poprvé v Kanadě 1989, kde dovezl Andrea De Cesaris svou Dallaru F189 na třetím místě. Stejný výsledek pak zopakoval ve VC San Marina 1991 finský závodník JJ Lehto.

Zatím naposledy postavila varanská firma auto F1 pro stáj Hispania Racing španělského podnikatele v oblasti realit José Ramona Carabanta. V ročníku 2010 pilotovali formule pod označením Hispania F110 Karun Chandhok, Bruno Senna (synovec Ayrtona Senny), Christian Klien a Sakon Yamamoto.

Za zmínku pak ještě stojí dva případy, v nichž italská značka přišla do kontaktu s královnou motorsportu. Nejprve v roce 1999, kdy ji pověřila Honda, aby pro ni postavila vůz F1. Japonská automobilka se tehdy plánovala vrátit do nejprestižnější třídy automobilových závodů s vlastním týmem, avšak nakonec působila jen v pozici dodavatele motorů. Ve druhém případě byla Dallara spojována s projektem Midland kanadsko-ruského miliardáře Alexe Shnaidera. Z této spolupráce nicméně nakonec sešlo.

Současnost

Poté, co se Dallara vzdala svého snu o Formuli 1, se zcela zaměřila na stavbu monopostů pro ostatní formulové série, a dnes na tomto poli dominuje. Značně tomu napomáhá skutečnost, že v současnosti již drtivá většina šampionátů odebírá vozy od jediného výrobce. Italská značka tak dodává svá auta Formuli 2 i Formuli 3.

Z dalších sérií pak můžeme jmenovat japonskou Super Formuli s její druhou ligou Super Formula Lights nebo evropskou Euroformula Open. Hlavní konkurent varanského konstruktéra, též italský Tatuus, se v této situaci zaměřil na výrobu monopostů pro kategorii Formule 4. Pro obě značky je pak mimořádně důležitý trh v USA, kde zatím Dallara hraje první housle.

Americké formule

Za velkou louži vstoupil Gianpaolo se svou společností v roce 1997. Počínaje sezonou 2006 se pak stal výhradním dodavatelem hlavní série IndyCar a její druhé kategorie Indy Lights. Spolupráce s Američany došla dokonce tak daleko, že Dallara Automobili postavila roku 2012 nové inženýrské centrum nacházející se ve Speedway, ve státě Indiana, v oblasti přestavby rychlostních zón poblíž Indianapolis Motor Speedway.

Ročník 2012 byl důležitý pro celou americkou scénu i z jiného důvodu. Dvojnásobný vítěz nejprestižnějšího závodu v Americe, 500 mil Indianapolis, a vítěz celé série z roku 2005 Angličan Dan Wheldon 16. října 2011 při závodech v Las Vegas smrtelně havaroval. Společnost Dallara na jeho počet pojmenovala novou generaci svých vozů určených pro zámořské závody Dallara DW12. V názvu jsou obsaženy závodníkovy iniciály a rok jeho úmrtí.

Článek Dallara slaví 50. výročí se nejdříve objevil na Pitstop007.

Ranní test Formule 2

Odpolední test Formule 2

Článek Třetí den testů Formule 2 se nejdříve objevil na Pitstop007.

Ranní test Formule 2

Odpolední test Formule 2

Článek Druhý den testů Formule 2 se nejdříve objevil na Pitstop007.

Ranní test Formule 2

Odpolední test Formule 2

Článek První den testů Formule 2 se nejdříve objevil na Pitstop007.