Italská konstrukční společnost Dallara Automobili slaví tento rok významné jubileum. Je to až k nevíře, ale po půl století existence závodní formule z dílny svého zakladatele brázdí okruhy po celém světě. Můžeme je vidět v šampionátech od Formule 3 přes japonské monoposty až po IndyCar – vrchol amerických otevřených kol. Přitom Gianpaolo Dallara ve skutečnosti vystudoval letecké inženýrství. Důvod je prostý: Pro strojní inženýrství v té době nebyl v Parmě otevřen žádný obor. K autům ho pak přivedla jedna návštěva u Enza Ferrariho.
Kdo je Gianpaolo Dallara
Gianpaolo Dallara se narodil 16. listopadu 1936 v městečku Varano de‘ Melegari poblíž Parmy. Motosportu propadl díky dnes již zaniklému závodu Mille Miglia. Po druhé světové válce odjel s rodiči do Parmy, aby mohl sledovat na vlastní oči vozy Ferrari, Maserati, Mercedes apod. V tomto směru je to podobný příběh jako ten, který zažil v padesátých letech jistý Frank Williams. Tehdy sedmnáctiletý mladík cestoval přes půlku Anglie, aby viděl VC Velké Británie 1959. A je to právě láska k motorsportu, jež spojuje legendárního Brita s legendárním Italem.
Předtím, než Gianpaolo Dallara založil vlastní společnost, získával pracovní zkušenosti u Ferrari a Maserarti. Už jako hlavní designér přišel roku 1963 k Lamborghini. Díky tomuto zaměstnání se dokonce jeho postava dostala do filmu. Před necelým měsícem měl premiéru nový kousek z dílny režiséra Roberta Moresca „Lamborghini: The Man Behind the Legend“, který natočil podle knihy Tonina Lamborghiniho. Tonino ji sepsal ke stému výročí narození svého otce Ferruccia, zakladatele italské automobilky. Mladého Gianpaola si ve filmu zahrál herec z Minnesoty Leonardo Cecchi.
Začátky Dallara Automobili
Dallara Automobili založil Gianpaolo v roce 1972. Jako centrálu si zvolil bez většího překvapení své rodné město. Dvě léta po vzniku konstruktérské firmy začal navrhovat vůz Formule 1, konkrétně tedy Iso-Marlboro IR pro Franka Williamse. Jinak ovšem ze začátku stavěl podvozky především pro závody sportovních vozů a závody do vrchu. Prvním výrazným vozem varanské společnosti byl Wolf WD1, který Dallara sestrojil pro Waltera Wolfa. Naturalizovaný Kanaďan ho v sezoně 1977 nasazoval v sérii Can-Am s dvojicí pilotů Gilles Villeneuve a Chris Amon. Walter Wolf Racing je však nejznámější pochopitelně díky svému účinkování ve F1.
Vůz Wolf WD1 pak přestavěla Italova konstrukční společnost na monopost F3. Roku 1978 ho proháněl v tehdejším mistrovství Evropy rodák z Ohia Bobby Rahal, dnes spolumajitel závodního týmu Rahal Letterman Lanigan Racing v IndyCar. Nicméně prvním autem, jež v „ef trojkách“ skutečně neslo jméno italské značky, byl model Dallara 381. S ním pozdější několikanásobný vítěz závodu 24 hodin Spa Roberto Ravaglia obsadil celkové páté místo v sezoně 1981 italského mistrovství F3.
Účinkování ve F1
Postupné úspěchy nezůstaly bez povšimnutí majitelů stájí z královny motorsportu. Během roku 1987 požádal Gianpaola Dallaru krajan Giuseppe „Beppe“ Lucchini, aby mu navrhl pro následující sezonu vůz F1. Ocelářský magnát tehdy zakládal svůj tým Scuderia Italia, který chtěl do královny motorsportu nasadit. Pro tento úkol přetáhl italský inženýr z Brabhamu novou posilu, jíž se stal Argentince Sergio Rinland. Dallaru F188 pak pilotoval v mistrovství světa Formule 1 italský jezdec Alex Caffi.
Pro úplnost ale musíme dodat jednu důležitou věc. Model F188 nestihla konstruktérská firma vyrobit včas, a proto Caffi startoval v úvodním závodě sezony 1988 v Brazílii s upraveným vozem F3000 (typ Dallara 3087). Partnerství se Scuderia Italia vydrželo až do roku 1992, neboť v dalším ročníku přešel Lucchini k výrobci Lola. Během vzájemné spolupráce se piloti na italských vozech dvakrát umístili na stupních vítězů. Poprvé v Kanadě 1989, kde dovezl Andrea De Cesaris svou Dallaru F189 na třetím místě. Stejný výsledek pak zopakoval ve VC San Marina 1991 finský závodník JJ Lehto.
Zatím naposledy postavila varanská firma auto F1 pro stáj Hispania Racing španělského podnikatele v oblasti realit José Ramona Carabanta. V ročníku 2010 pilotovali formule pod označením Hispania F110 Karun Chandhok, Bruno Senna (synovec Ayrtona Senny), Christian Klien a Sakon Yamamoto.
Za zmínku pak ještě stojí dva případy, v nichž italská značka přišla do kontaktu s královnou motorsportu. Nejprve v roce 1999, kdy ji pověřila Honda, aby pro ni postavila vůz F1. Japonská automobilka se tehdy plánovala vrátit do nejprestižnější třídy automobilových závodů s vlastním týmem, avšak nakonec působila jen v pozici dodavatele motorů. Ve druhém případě byla Dallara spojována s projektem Midland kanadsko-ruského miliardáře Alexe Shnaidera. Z této spolupráce nicméně nakonec sešlo.
Současnost
Poté, co se Dallara vzdala svého snu o Formuli 1, se zcela zaměřila na stavbu monopostů pro ostatní formulové série, a dnes na tomto poli dominuje. Značně tomu napomáhá skutečnost, že v současnosti již drtivá většina šampionátů odebírá vozy od jediného výrobce. Italská značka tak dodává svá auta Formuli 2 i Formuli 3.
Z dalších sérií pak můžeme jmenovat japonskou Super Formuli s její druhou ligou Super Formula Lights nebo evropskou Euroformula Open. Hlavní konkurent varanského konstruktéra, též italský Tatuus, se v této situaci zaměřil na výrobu monopostů pro kategorii Formule 4. Pro obě značky je pak mimořádně důležitý trh v USA, kde zatím Dallara hraje první housle.
Americké formule
Za velkou louži vstoupil Gianpaolo se svou společností v roce 1997. Počínaje sezonou 2006 se pak stal výhradním dodavatelem hlavní série IndyCar a její druhé kategorie Indy Lights. Spolupráce s Američany došla dokonce tak daleko, že Dallara Automobili postavila roku 2012 nové inženýrské centrum nacházející se ve Speedway, ve státě Indiana, v oblasti přestavby rychlostních zón poblíž Indianapolis Motor Speedway.
Ročník 2012 byl důležitý pro celou americkou scénu i z jiného důvodu. Dvojnásobný vítěz nejprestižnějšího závodu v Americe, 500 mil Indianapolis, a vítěz celé série z roku 2005 Angličan Dan Wheldon 16. října 2011 při závodech v Las Vegas smrtelně havaroval. Společnost Dallara na jeho počet pojmenovala novou generaci svých vozů určených pro zámořské závody Dallara DW12. V názvu jsou obsaženy závodníkovy iniciály a rok jeho úmrtí.