Pitstop 007

O závodech

Traduje se, že automobilové závody vznikly ve chvíli, kdy byl vyroben druhý automobil. Kus pravdy na tom asi je, protože lidé mají soutěživost hluboce zakořeněnou ve své povaze. První vozy vytvořil německý konstruktér Karl Benz, který získal v listopadu 1886 říšský patent na tříkolku poháněnou čtyřdobým benzinovým jednoválcem s elektrickým zapalováním, karburátorem a kapalinovým chlazením.

Z pokrokové Francie pak vzešly počáteční pokusy o poměření sil mezi těmito novými stroji. Tamější deník Le Petit Journal zorganizoval 22. července 1894 soutěž pro vozy poháněné jakýmkoliv druhem energie na trase mezi Paříží a Rouenem. Po ujetí 126 kilometrů dorazil do cíle na vedoucí pozici hrabě Jules-Albert de Dion se svým parním traktorem, avšak porota rozdělila hlavní cenu ve výši 5 000 franků mezi firmy Panhard & Levassor a Peugeot, protože de Dionův traktor musel vedle řidiče obsluhovat i mechanik.

Za první skutečný automobilový závod se nicméně považuje ten, jenž se konal o rok později na trase Paříž-Bordeaux-Paříž, neboť zde již představovala hlavní kritérium rychlost. V počátcích motorismu se tedy konaly soutěže samohybných vozů na běžných veřejných silnicích mezi městy, což mělo své nevýhody – účastníci se před diváky jen rychle mihli a pak zmizeli v dálce.

Aby tento problém vyřešil, nechal britský podnikatel Hugh Fortescue Locke King v roce 1907 postavit v Brooklandsu historicky první uzavřený a dokonce i klopený okruh. Mnohem známější tratí je však o dva roky mladší ovál Indianapolis Motor Speedway v USA, kde se od sezony 1911 pořádá slavný závod 500 mil Indianapolis. Tato legendární „pětistovka“ ve Staré cihelně dnes představuje nejstarší souboje formulí na světě.

Sportovní podniky na okruhu v Brooklandsu a vytrvalostní soutěže za velkou louží inspirovaly členy francouzského klubu Automobile Club de l’Ouest k uspořádání klání, které by kromě rychlosti prověřilo i spolehlivost a odolnost vozů během delšího časového úseku. Od myšlenky nebylo daleko k realizaci, čímž se zrodil vytrvalostní závod 24 hodin Le Mans. Jeho premiéra se odehrála koncem května 1923 a brzy začal tvořit s „pětistovkou“ v Indianapolis a VC Monaka F1 tři vrcholy autosportu. Vítězství v této trojici se označuje jako „Triple Crown of Motorsport“ a do roku 2024 se to podařilo jen Angličanu Grahamu Hillovi.

Poblíž Le Mans se též uskutečnil první závod o tzv. Velkou cenu (Grand Prix), jenž zorganizovala asociace Automobile Club de France jako reakci na rostoucí popularitu automobilismu a potřebu vytvořit organizovanou soutěž na uzavřeném okruhu. Grand Prix se postupně rozšířily po celé Evropě, přičemž ve 30. letech minulého století se již pořádal evropský šampionát Grandes Epreuves. Krátce po druhé světové válce pak ustanovila Mezinárodní automobilová federace (FIA) Formuli A, kterou v roce 1948 přejmenovala na Formuli 1.

Úvodní sezona mistrovství světa Formule 1 (slovo „formule“ označuje soubor technických pravidel pro vozy a číslovka odkazuje na postavení mezi různými formulovými šampionáty) odstartovala roku 1950 a titul vybojoval jezdec Alfy Romeo Giuseppe „Nino“ Farina. Od prvního ročníku zde také nasazoval svá auta „Il Commendatore“ Enzo Ferrari, z jehož Scuderie se postupem let stal nejslavnější závodní tým všech dob.

Královnu motorsportu ale z F1 udělal až bývalý závodník a především skvělý byznysmen i vizionář Bernard „Bernie“ Ecclestone. Nevysoký Angličan v 70. letech minulého století rozpoznal potenciál živých televizních přenosů a postupně přeměnil tento šampionát v globální sportovní fenomén. Taktéž pomohl celý sport výrazně zprofesionalizovat a společně se svým krajanem Maxem Mosleym se zasloužil o vyšší bezpečnost.

Za celosvětovou popularitou Formule 1 stojí i fakt, že se z ní stal leader v oblasti technologických inovací. Z plejády průlomových strojů lze jmenovat třeba Cooper T43 (první vítězný vůz s motorem vzadu), Lotus 78 (první wing car využívající ground effect pro zvýšení přítlaku), Ferrari 640 (první auto se sekvenční převodovkou ovládanou pádly) nebo Mercedes-AMG F1 W05 Hybrid (první z dominantních vozů hybridní éry). Logicky se tak v závodech monopostů angažuje řada mezinárodně známých firem, ovšem bylo by chybou se domnívat, že se tak děje pouze ve F1.

Například Toyota, jež byla v roce 2023 s tržní kapitalizací přes 244 miliard $ druhou nejhodnotnější automobilkou na světě, zásobuje svými motory japonský šampionát Super Formula Lights. Americký Chevrolet pro změnu patří mezi dodavatele pohonných jednotek v sérii IndyCar. Benzin od Petrobrasu, největší společnosti v Latinské Americe, používá brazilská F4, zatímco konkurenční Repsol dodává palivo francouzskému mistrovství stejné kategorie. A pro přední výrobce pneumatik Firestone, Dunlop nebo Continental představují ostatní šampionáty alternativu k „ef jedničce“, kde má dlouhodobý monopol Pirelli. Svět formulí je zkrátka fascinující ve své rozmanitosti, a proto nás těší, že vám jej můžeme prostřednictvím těchto stránek přiblížit.

závodních okruhů

šampionátů

automobilek

dodavatelů pneumatik

světadílů

vášeň

Zůstaňme v kontaktu

PŘIHLAŠTE SE K NOVINKÁM ZE SVĚTA FORMULÍ

©Copyright pitstop007.cz. Všechna práva vyhrazena. Název Pitstop 007 i logo jsou chráněny ochrannou známkou. Provozovatelem stránek je Jan Tomášek, Chudenická 1059/30, 102 00 Praha 10 – Hostivař, IČO: 01057804, podnikatel zapsaný v živnostenském rejstříku.